ZÁSADY PRO SESTAVENÍ KALENDÁRIA

V kalendáriu jsou uváděna jména obsažená v evidenci obyvatel ČR, doplněná jmény, která se u nás vyskytovala dříve nebo k nám nově pronikají. Na prvním místě je jméno (resp. dvě jména) vyskytující se od konce 20. století v civilních kalendářích. Následují další jména, seřazená podle četnosti jejich výskytu uváděné v registru obyvatel ČR v r. 2009, tj. od často používaných až po ojediněle se vyskytujících, popř. aktuálně nezaznamenaných. Data možného slavení jmenin byla převzata ze starších či cizích kalendářů, popř. příruček, nebo byla stanovena nově. Jména jsou přiřazena k prvním či dalším jménům zařazeným na následující místa na základě jejich variantnosti (Otomar k Otmarovi), stejného původu (Josefína k Josefovi), podobnosti významové (Bohuchval k Bohuslavovi) či formální (Saron k Sáře). Některá jména, a to buď bez kalendářní minulosti či k nám nedávno přejatá, byla k určitému datu přiřazena podle svého výskytu nově (Jasmína k Hynkovi) nebo zařazena tak, aby u jednotlivých dnů bylo rovnoměrně uváděno více, maximálně však šest jmen. Ženské protějšky mužských jmen obdobného výskytu zakončené na -a se někdy pro úsporu místa zachycují v závorce, např. Želmír(a), obdobně se zaznamenávají i varianty jmen,
např. Gaja(na).

Všechna jména obsažená v kalendáriu jsou jazykově ověřenými spisovnými podobami a je možné je zvolit pro matriční zápis jako oficiální jméno. Zvyk slavit jmeniny se u nás ujal zhruba před 50 lety a jde o obyčej vžitý jen v několika zemích. Rovněž uvádění jmen v kalendáři a diáři je v celosvětovém měřítku spíše zvláštností než pravidlem.